Na první pohled to může vypadat jednoduše: dítě nechce jíst.
Jenže u dětí s poruchou autistického spektra (PAS) bývá situace mnohem složitější.
Za odmítáním jídla často nestojí vzdor ani „rozmazlenost“.
Ale souhra smyslů, emocí a pocitu bezpečí.
Co všechno ovlivňuje jídlo
Dítě s PAS nevnímá jídlo jen jako „hlad = najím se“.
Každé sousto je pro něj komplexní zážitek.
Může rozhodovat:
- Chuť - i drobná změna může být výrazná
- Vůně - někdy až nepříjemně intenzivní
- Konzistence - kašovité, křupavé, mokré…
- Barva - některé děti přijímají jen určité barvy jídel
- Prostředí - hluk, světlo, ruch kolem
- Změny - jiný talíř, jiná značka, jiný způsob podání
- Pocit jistoty - ví dítě, co ho čeká?
To všechno ovlivňuje, jestli dítě jídlo přijme nebo odmítne.
Každé dítě to má jinak
Potíže s jídlem se mohou projevovat různě:
- dítě jí velmi málo
- je silně výběrové (jí jen několik málo potravin)
- nebo se naopak může přejídat
Při výrazné výběrovosti se mohou přidat i další obtíže, například zácpa, bolest břicha nebo nevyvážený příjem živin.
Každá z těchto situací má své důvody. A každá potřebuje jiný přístup.
Náš příběh
U nás doma to dlouho vypadalo tak, že syn jedl jen velmi úzký okruh jídel.
Především kašovitá jídla - jogurty a dětské přesnídávky.
Zpětně vím, že pro něj byla klíčová textura potravin a nasládlá chuť.
Postupně se ale začaly objevovat malé změny.
Jedním z prvních „nových“ jídel byly palačinky. Říkal jim velké „O“ a chtěl je pořád. Díky palačinkám se u něho i nastartovala komunikace s piktogramy.
A právě přes tyto malé kroky se jeho repertoár začal rozšiřovat.
Zajímavé (a pro mě tehdy i dost frustrující 🙂) bylo, že i když doma některá jídla odmítal,
ve školní jídelně mu chutnala.
Dnes jí v podstatě všechno.
Stejně jako každý z nás něco má raději, něco méně.
Proč tlak nefunguje
Přirozená reakce rodiče je snaha „to nějak vyřešit“.
Přemlouvání, vysvětlování, někdy i tlak.
Jenže u dětí s PAS to často vede k opačnému efektu.
Dítě se dostává do stresu.
A jídlo si začne spojovat s nepříjemným zážitkem.
Místo posunu přichází ještě větší odmítání.
Co naopak pomáhá
Zkušenost ukazuje, že mnohem víc funguje:
- klidné prostředí
- předvídatelnost (dítě ví, co ho čeká)
- malé, postupné kroky
Je potřeba zkoušet, vracet se a znovu nabízet.
A také měnit formu jídla, ne jen samotnou potravinu.
Například mrkev může být:
krájená • strouhaná • na proužky • vařená • dušená • zamíchaná v jídle
Někdy je krokem vpřed už to, že se dítě na jídlo podívá.
Nebo si ho jen vezme do ruky.
A právě tyto malé kroky postupně budují důvěru. Chce to hodně trpělivosti, rozšiřování jídelníčku je dlouhodobá záležitost.
Co nedělat
Když dítě něco nechce:
- nelhat („tohle tam není“)
- nenutit
Dítě velmi rychle ztrácí důvěru.
A návrat zpět bývá pak mnohem náročnější.
Jde o víc než o jídlo
Když se na situaci podíváme z nadhledu, nejde jen o to, co dítě sní.
Jde o to, jak se u jídla cítí.
- Cítí se bezpečně?
- Rozumí situaci?
- Má prostor postupovat svým tempem?
Protože právě tady vzniká zkušenost: „Zvládnu to.“
A ta je pro další rozvoj mnohem důležitější než dokonalý jídelníček.
Na závěr
Možná to znáte i vy.
Možná řešíte období, kdy je jídlo náročné.
Pamatujte, nejste v tom sami.
Malé kroky, které děláte každý den, mají větší význam, než se může zdát.
Otázka pro vás
Má (nebo mělo) vaše dítě náročné období s jídlem? 💬
Podělte se o zkušenosti s ostatními.
O autorce
Jmenuji se Monika a více než 18 let se věnuji dětem s autismem a kombinovaným postižením. Jsem máma dospělého syna s autismem a vedu denní stacionář, kde každý den hledám cesty, jak dětem lépe porozumět a pomoci jim zvládat běžné situace.
Ve své práci propojuji strukturované učení, vizuální podporu a rozvoj funkční komunikace. Sdílím jednoduché a ověřené postupy z praxe, které pomáhají dětem k větší samostatnosti a rodičům přinášejí větší klid a jistotu.
Tvořím také strukturované pomůcky (piktogramy, pracovní karty), které dětem pomáhají lépe porozumět světu a zažívat úspěch v každodenním fungování.
👉 Pokud vás zajímá můj příběh, přečtěte si více zde.
Pro víc tipů nás sleduj i na sociálních sítích!
Facebook
Přečti si také na blogu:
- Jak začít se strukturovaným učením doma (krok za krokem)
- Co je strukturované učení a proč je důležité?
- Náročné chování u dětí: co za ním opravdu je a jak na něj reagovat
- Jak budovat samostatnost u dítěte s autismem krok za krokem
- On nevypadá jako autista: skrytý autismus a potřeby dětí s PAS
- a mnoho dalších článků na různá témata