Mnoho rodičů dětí s autismem nebo opožděným vývojem řeči má stejný strach: „Když začneme s piktogramy, nezačne mluvit ještě méně?“
Tahle obava je velmi častá. Rodiče chtějí řeč podpořit, ne ji nahradit. Jenže právě tady vzniká jeden z největších mýtů o náhradní komunikaci.
Co je náhradní komunikace (AAC)
Náhradní komunikace znamená, že dítě dostane jiný způsob, jak se dorozumět, když zatím nemluví nebo mluví málo.
Může jít o:
-
piktogramy
-
obrázky, fotografie
-
komunikační kartičky
-
jednoduchá gesta
Používá se hlavně u dětí s PAS, vývojovou dysfázií nebo opožděným vývojem řeči. Cílem není řeč nahradit, ale umožnit dítěti komunikovat už teď.
Proč se děti bez komunikace více vztekají
Dítě, které nemůže říct, co potřebuje, není klidné jen proto, že „nemluví“. Naopak. Potřeby a emoce má stejné jako ostatní děti, jen je neumí sdělit.
To často vede k:
-
častým záchvatům vzteku
-
křiku a pláči
-
odmítání spolupráce
-
napětí doma
Vztek pak nebývá projev neposlušnosti. Často je to důsledek dlouhodobé frustrace a nepochopení.
Pomáhají piktogramy snížit vztek?
Ano - u mnoha dětí výrazně.
Když dítě dostane nástroj, jak říct „chci“, „nechci“ nebo „dost“, začne se měnit dynamika celé rodiny. Dítě zažije, že komunikace funguje. Rodič začne dítěti lépe rozumět. A tam, kde roste porozumění, často ubývá napětí.
Nejde o rychlé řešení, ale o postupnou změnu. Menší frustrace vede k většímu klidu — a větší klid vytváří prostor pro další vývoj.
Brzdí náhradní komunikace rozvoj řeči?
Ne. Podle výzkumů i praxe náhradní komunikace řeč nebrzdí. Naopak ji často podporuje.
Důvod je jednoduchý. Dítě:
-
pochopí princip komunikace („řeknu → někdo reaguje“)
-
získá motivaci komunikovat častěji
-
zažije méně stresu a tlaku
-
začne víc vnímat slova kolem sebe
Právě snížení tlaku bývá klíčové. Dítě, které není ve stresu, se učí snadněji.
Přestanou děti piktogramy používat, když začnou mluvit?
Velmi často ano. A je to přirozené.
Jakmile dítě zjistí, že slovo je rychlejší než obrázek, začne ho používat raději. Piktogramy tak postupně odkládá samo, bez nucení. Fungují jako dočasná opora, ne jako překážka řeči.
Proto se náhradní komunikace přirovnává k berličce. Pomáhá v době, kdy je potřeba. A když už není nutná, dítě ji opustí.
Jsou piktogramy vhodné pro každé dítě s PAS?
Neexistuje jedno řešení pro všechny. Náhradní komunikace ale dává smysl hlavně tehdy, když dítě:
-
nemluví nebo mluví velmi málo
-
často prožívá silnou frustraci
-
má časté záchvaty vzteku
-
nerozumí složitým větám
V těchto situacích mohou piktogramy výrazně pomoci jak dítěti, tak rodičům.
Proč se rodiče piktogramů bojí
Nejčastěji nejde o neochotu, ale o obavy:
-
„Nechci se vzdát naděje na řeč.“
-
„Co když tím něco pokazím?“
-
„Nechci, aby bylo jiné.“
Tyto pocity jsou pochopitelné. Je těžké přijmout, že dítě potřebuje jinou cestu. Jenže náhradní komunikace není rezignace. Je to podpora vývoje v jeho aktuální fázi.
Co si z toho odnést
Piktogramy nejsou konečná stanice, kde řeč končí. Jsou mostem, který dítěti umožní dostat se k porozumění dřív, než přijdou slova.
Dítě díky nim nezačne mluvit méně.
Často naopak získá důvod komunikovat víc.
A někdy stačí opravdu málo. Jeden obrázek. Jedno „chci“. Jedno porozumění. A právě tam může začít velká změna, pro dítě i pro celou rodinu.
Pro víc tipů nás sleduj na sociálních sítích!
Facebook
- Jak poznat, že dítě s PAS nerozumí pokynům a potřebuje vizuální podporu
- Komunikační kartičky se smajlíky pomáhají dětem s PAS vyjádřit emoce i spolupracovat
- Režimy pro děti s PAS: denní, týdenní a školní
- Jak spolu souvisí piktogramy, režimy a globální čtení
- Komunikační kniha a děti s autismem: výběr ze dvou kartiček
- a mnoho dalších článků
Nejčastější otázky rodičů o piktogramech a náhradní komunikaci
Ne. Výzkumy i zkušenosti z praxe ukazují, že náhradní komunikace řeč nebrzdí. Naopak ji často podporuje. Dítě díky ní pochopí princip komunikace a získá motivaci dorozumívat se častěji.
Ideálně ve chvíli, kdy dítě nemluví nebo mluví jen velmi málo a často prožívá frustraci. Není nutné čekat „až bude starší“. Čím dříve dítě získá možnost komunikovat, tím lépe.
Ano. Náhradní komunikace se běžně používá u dětí s PAS, opožděným vývojem řeči nebo vývojovou dysfázií. Pomáhá snížit frustraci a zlepšit porozumění mezi dítětem a rodičem.
To je častý strach rodičů, ale realita bývá jiná. Jakmile dítě zjistí, že slovo je rychlejší než obrázek, začne ho používat raději. Piktogramy děti často postupně samy opouštějí.
Neexistuje pevná hranice. Piktogramy lze zavádět už u malých dětí, pokud mají potíže s komunikací. Důležitější než věk je úroveň porozumění a potřeba komunikovat. Aby komunikace fungovala, musí dítě rozumět, co piktogram zastupuje. V přépadě, že nechápe, zkuste zástupné předměty nebo fotografie.
Stačí velmi málo. Není nutné mít hned celý systém. Často se začíná s několika základními obrázky jako „chci“, „pití“, „jíst“ nebo „ještě“. Postupně lze přidávat další.
U mnoha dětí ano. Pokud dítě získá způsob, jak vyjádřit potřeby a odmítnutí, klesá frustrace. Menší frustrace pak často vede k menšímu počtu záchvatů.
Ne. Základy lze zvládnout i doma. Důležité je začít jednoduše, být důsledná a dát dítěti čas. Pokud si nejste jistí, může pomoci logoped nebo speciální pedagog.
Ano. Právě pro nemluvící děti jsou velmi užitečné. Dávají jim první možnost, jak aktivně komunikovat a nebýt odkázané jen na odhad okolí.
Odmítání je na začátku běžné. Pomáhá zpomalit, zjednodušit výběr a zapojit piktogramy do oblíbených činností. Někdy je potřeba změnit způsob zavedení.