Piktogramy, nebo fotografie? Co je lepší pro komunikaci dítěte s autismem?
Pokud začínáte s vizuální komunikací, možná si kladete stejnou otázku jako mnoho dalších rodičů: Mám dítěti pořídit piktogramy, nebo začít fotografiemi?
Krátká odpověď zní: záleží na konkrétním dítěti.
Pro některé děti jsou na začátku srozumitelnější fotografie skutečných lidí, míst a věcí. Jiné děti dobře rozumějí piktogramům a mohou je používat pro komunikaci, denní režim i vyjadřování svých potřeb.
Nejdůležitější není, zda používáte fotografii nebo piktogram. Nejdůležitější je, aby dítě obrázku rozumělo a dokázalo ho použít jako prostředek komunikace.
Proč se u malých dětí často začíná fotografiemi?
U malých dětí bývají fotografie velmi přirozeným začátkem vizuální komunikace. Dítě totiž na fotografii vidí něco, co dobře zná a co skutečně existuje.
Rodiče například fotografují:
- maminku a tatínka,
- sourozence a další blízké osoby,
- školku nebo školu,
- oblíbené hračky,
- oblíbené jídlo,
- koupelnu nebo toaletu,
- hřiště a další známá místa,
- oblíbené pohádky,
- činnosti, které dítě běžně dělá.
Když například dítě miluje jednu konkrétní pohádku, může pro něj být fotografie jejího obalu mnohem srozumitelnější než piktogram představující obecně „pohádku“.
Stejně tak může být jednodušší ukázat dítěti fotografii maminky než kreslený symbol osoby. Fotografie je totiž velmi konkrétní. A právě konkrétnost může být pro dítě, které se teprve učí chápat význam obrázků, velkou pomocí.
.jpg)
Fotografie není krok zpátky
Někdy se rodiče obávají, že používání fotografií znamená, že dítě „nezvládá piktogramy“. Tak to ale není.
Fotografie může být velmi vhodnou komunikační pomůckou.
Pokud dítě díky fotografiím dokáže říct, co chce, kam chce jít nebo koho potřebuje, fotografie svou funkci plní. A to je mnohem důležitější než to, jestli používá „správný typ“ obrázků. Cílem není naučit dítě co nejrychleji používat piktogramy.
Cílem je umožnit mu komunikovat.
Kdy mohou být vhodnější piktogramy?
Piktogram je zjednodušený symbol, který představuje určitou věc, činnost, osobu nebo pojem. Jeho velkou výhodou je, že nemusí označovat pouze jednu konkrétní věc.
Například piktogram:
- jídla může znamenat různé druhy jídla,
- pití může označovat různé nápoje,
- auta může představovat různá auta,
- toalety může označovat toaletu na různých místech.
Dítě se tak postupně učí zobecňovat význam symbolu.
To je důležitá dovednost pro další rozvoj komunikace.
Piktogram není jen obrázek
Toto je možná nejdůležitější část celého tématu. Piktogram není pro dítě automaticky srozumitelný jen proto, že mu ho ukážeme. Musí pochopit, že obrázek něco zastupuje.
Stejně jako se dítě učí, že slovo „jablko“ označuje skutečné jablko, musí se naučit, že obrázek jablka může znamenat „jablko“.
A právě tady může být velký rozdíl mezi dětmi. Jedno dítě se na piktogram podívá a okamžitě pochopí jeho význam. Jiné dítě může potřebovat dlouhodobé vedení a může být pro něj zpočátku mnohem jednodušší fotografie.
Proto platí:
Pokud dítě piktogramům nerozumí, samotné pořízení piktogramů komunikaci nezlepší.
Můžete mít desítky krásných komunikačních kartiček, ale pokud dítě nechápe jejich význam a neví, jak je používat, nebudou fungovat jako komunikační systém.
.jpg)
Fotografie, piktogramy nebo obojí?
Nemusíme si vybírat pouze jednu možnost. Velmi dobře může fungovat také kombinace fotografií a piktogramů. Například fotografie může označovat konkrétní osobu nebo místo a piktogram může vyjadřovat činnost.
Můžeme tedy mít například:
fotografie maminky + piktogram JÍT
nebo
fotografie konkrétního hřiště + piktogram VEN
Dítě tak postupně získává zkušenost, že různé obrázky mohou představovat různé významy.
Od skutečné věci k piktogramu
U některých dětí může vizuální komunikace postupovat přibližně tímto směrem:
skutečný předmět → fotografie → piktogram
Například:
Dítěti nejprve ukážeme skutečné jablko.
Potom jeho fotografii.
A následně piktogram jablka.
Ale pozor - není to povinný postup pro každé dítě.
Některé děti mohou začít rovnou s piktogramy. Jiné mohou dlouhodobě dobře fungovat s fotografiemi. Rozhodující je vždy úroveň porozumění konkrétního dítěte.
Jak poznat, co bude fungovat právě vašemu dítěti?
Zkuste si odpovědět na několik jednoduchých otázek:
- Rozumí dítě fotografiím?
- Rozpozná na fotografii známou osobu nebo předmět?
- Chápe, že obrázek představuje skutečnou věc?
- Rozumí jednoduchým piktogramům?
- Dokáže podle obrázku něco udělat?
- Umí pomocí obrázku vyjádřit svou potřebu?
- Dokáže stejný symbol použít i v jiné situaci?
Pokud dítě pomocí fotografie dokáže říct „chci pití“, je to funkční komunikace. Pokud později dokáže totéž sdělit pomocí piktogramu, můžeme jeho komunikační systém dál rozšiřovat.
Co je tedy lepší – fotografie, nebo piktogramy?
Ani jedno není obecně lepší.
Fotografie jsou konkrétnější a mohou být velmi vhodné zejména pro malé děti, které se teprve učí chápat symbolickou komunikaci.
Piktogramy jsou naopak velmi užitečné pro vytváření širšího systému vizuální podpory a alternativní komunikace. Umožňují pracovat s větším množstvím pojmů a jejich kombinacemi.
A někdy je nejlepší řešení jednoduše používat obojí.
Nezačínejme proto otázkou:
„Jaké kartičky mám koupit?“
Začněme otázkou:
„Čemu moje dítě rozumí a co mu potřebuji sdělit?“
Právě podle toho bychom měli vizuální podporu vybírat.
A ještě jedna důležitá věc pro rodiče
Nemusíte mít doma dokonalý komunikační systém. Nemusíte mít stovky kartiček. A nemusíte se bát, že něco děláte špatně.
Začněte tím, co je pro vaše dítě srozumitelné a použitelné v běžném životě.
Protože dobrá vizuální podpora není ta, která vypadá nejlépe.
Dobrá vizuální podpora je ta, které dítě rozumí a která mu pomáhá dorozumět se s okolím.
Fotografie i piktogramy jsou nástroje. Ani jeden z nich není cílem sám o sobě. Cílem je, aby dítě mělo možnost rozumět světu kolem sebe a mohlo samo říct, co potřebuje, chce nebo nechce.
Další doplňující otázky a odpovědi
Neexistuje jedno řešení pro všechny děti. U malých dětí se často začíná fotografiemi, protože jsou konkrétní a dítě na nich poznává známé osoby, místa a předměty. Piktogramy mohou být vhodnější ve chvíli, kdy dítě rozumí symbolickému znázornění.
Piktogramy lze používat i u velmi malých dětí. Důležitější než věk je úroveň porozumění dítěte a jeho schopnost pochopit, že obrázek něco zastupuje.
Fotografie mohou být vhodnou volbou tehdy, když dítě dobře rozpoznává konkrétní lidi, předměty a místa, ale zatím nerozumí abstraktnějším symbolům.
Nemusí. Pokud fotografie dítěti dobře slouží ke komunikaci, není nutné je měnit jen proto, aby používalo piktogramy. Piktogramy lze přidávat postupně podle jeho schopností a potřeb.
Může to mít více důvodů. Dítě například nemusí ještě chápat princip symbolického zastoupení, může potřebovat názornější obrázky nebo nemusí vědět, jakým způsobem má kartičku ke komunikaci používat. V takovém případě může být vhodné začít konkrétnějšími fotografiemi a dítě význam symbolů postupně učit.
Ano. Komunikační kartičky nejsou určené pouze dětem. Mohou být vhodné také pro dospívající a dospělé osoby s autismem, pokud jim tento způsob komunikace vyhovuje a odpovídá jejich úrovni porozumění.
U dospělého člověka bychom ale měli vždy myslet také na jeho věk a důstojnost. Není nutné používat dětsky působící obrázky jen proto, že člověk potřebuje podporu v komunikaci.
Kartičky mohou pomáhat například při vyjadřování:
- potřeb a přání,
- výběru z možností,
- pocitů,
- činností,
- míst a osob,
- běžných každodenních situací.
Naše komunikační kartičky mohou být využitelné i u dospělých osob s autismem, pokud odpovídají jejich úrovni porozumění a způsobu komunikace. Stejně jako u dětí je důležité především to, zda jim člověk rozumí a dokáže je funkčně používat.
Velikost obrázku by měla odpovídat především schopnostem dítěte a způsobu, jakým bude kartičky používat.
Pro začátek bývají vhodnější větší a přehledné obrázky, na kterých není příliš mnoho detailů. Dítě tak může snáze poznat, co obrázek představuje.
Při výběru velikosti zvažte:
- zrakové schopnosti dítěte,
- jak dobře dokáže obrázek rozpoznat,
- zda bude kartičku pouze prohlížet, nebo ji bude samo podávat,
- kolik kartiček bude současně vybírat,
- zda budou kartičky používané doma, ve školce, škole nebo venku.
Pokud dítě začíná s komunikací pomocí obrázků, není potřeba mu hned nabídnout velké množství malých kartiček. Lepší je několik dobře rozpoznatelných obrázků než desítky drobných kartiček, kterým dítě nerozumí.
S postupným rozvojem komunikace můžeme počet symbolů zvyšovat a velikost přizpůsobovat tomu, jak dítě kartičky používá.
Nejlepší velikost tedy není stejná pro každé dítě. Dobrá kartička je taková, kterou dítě bezpečně pozná, dokáže s ní manipulovat a rozumí jejímu významu.
Komunikační kartičky Autismus a my mají velikost 5 × 5 cm. Tento formát je dostatečně velký, aby byl obrázek dobře rozpoznatelný, a zároveň praktický pro běžné používání.
Kartičky se snadno drží v ruce, můžete je uspořádat do komunikační knihy, na komunikační tabuli nebo je používat samostatně při výběru a vyjadřování potřeb.
Při používání kartiček je ale vždy důležitější než samotná velikost to, zda dítě nebo dospělý obrázku dobře rozumí a dokáže ho použít ke komunikaci.
O autorce
Jmenuji se Monika a více než 18 let se věnuji dětem s autismem a kombinovaným postižením. Jsem máma dospělého syna s autismem a vedu denní stacionář, kde každý den hledám cesty, jak dětem lépe porozumět a pomoci jim zvládat běžné situace.
Ve své práci propojuji strukturované učení, vizuální podporu a rozvoj funkční komunikace. Sdílím jednoduché a ověřené postupy z praxe, které pomáhají dětem k větší samostatnosti a rodičům přinášejí větší klid a jistotu.
Tvořím také strukturované pomůcky (piktogramy, pracovní karty), které dětem pomáhají lépe porozumět světu a zažívat úspěch v každodenním fungování.
👉 Pokud vás zajímá můj příběh, přečtěte si více zde.
Pro víc tipů nás sleduj i na sociálních sítích!
Facebook
Přečti si také na blogu:
- Symbol, piktogram, komunikační kartička a komunikační kniha: Jaký je mezi nimi rozdíl?
- On ví, co chce. Jen to neumí říct. Jak poznat, že dítě potřebuje náhradní komunikaci?
- Od jakého věku používat komunikační kartičky? Jak začít s AAC u dětí
- Autismus a změny: Proč jsou nečekané změny pro děti i dospělé s autismem tak náročné
- Brzdí piktogramy řeč? Největší omyl o náhradní komunikaci
- a mnoho dalších článků na různá témata