Piktogram, symbol, komunikační kartička a komunikační kniha – tyto pojmy se často používají společně. Neznamenají ale úplně totéž.
Pokud s obrázkovou komunikací začínáte, může být těžké se v nich vyznat.
Jednoduše řečeno:
- symbol je širší pojem pro něco, co zastupuje určitý význam,
- piktogram je jednoduchý obrázkový symbol,
- komunikační kartička je pomůcka s obrázkem nebo jiným symbolem, kterou dítě používá ke komunikaci,
- komunikační kniha obsahuje větší množství symbolů nebo komunikačních kartiček uspořádaných do jedné pomůcky.
Pojďme se na jednotlivé pojmy podívat trochu podrobněji.
Co je symbol?
Symbol je něco, co zastupuje určitý význam.
Může to být například obrázek, fotografie, gesto, znak nebo předmět.
Dítě například může mít fotografii své maminky. Fotografie pro něj představuje maminku.
Symbol tedy není pouze obrázek. Je to širší pojem.
Příklad
Když dítě ukáže na obrázek auta, může obrázek znamenat například:
AUTO – chci auto – pojedeme autem – viděl jsem auto.
Význam závisí na tom, jak dítě symbol používá.
Co je piktogram?
Piktogram je jednoduchý obrázek, který znázorňuje konkrétní význam.
Může představovat například:
- pití,
- jídlo,
- toaletu,
- spánek,
- školu,
- ven,
- auto,
- koupání,
- hru,
- jednotlivé osoby.
Piktogram se snaží zobrazit význam co nejjednodušeji, aby byl snadno rozpoznatelný. Piktogramy proto můžeme využívat nejen ke komunikaci, ale také jako vizuální podporu pro porozumění.
Například místo dlouhého vysvětlování:
„Teď si vezmeme boty, oblékneme bundu a půjdeme ven.“
můžeme použít jednoduchou vizuální posloupnost:
BOTY → BUNDA → VEN
Pro některé děti je taková informace přehlednější než pouze mluvené slovo.
Jaký je rozdíl mezi piktogramem a symbolem?
Piktogram je jeden z typů symbolu.
Symbol je širší pojem. Piktogram je konkrétní jednoduché obrázkové znázornění určitého významu.
Můžeme si to představit takto:
SYMBOL
↓
PIKTOGRAM = obrázkový symbol
Symbolem ale může být také fotografie, gesto nebo jiný způsob znázornění významu.
Co je komunikační kartička?
Komunikační kartička je kartička s piktogramem, fotografií nebo jiným symbolem, kterou dítě používá ke komunikaci.
A právě tady je důležitý rozdíl.
Piktogram je obrázek.
Komunikační kartička je pomůcka, kterou dítě používá ke sdělení něčeho druhému člověku.
Například kartička s piktogramem sklenice může znamenat:
PITÍ
Dítě ji může podat rodiči, ukázat na ni nebo ji jinak použít podle toho, jaký způsob komunikace se naučilo.
Pomocí komunikačních kartiček může dítě například:
- požádat o pití,
- vybrat si jídlo,
- požádat o hračku,
- říct, že chce ven,
- požádat o pomoc,
- odmítnout,
- říct „hotovo“,
- vyjádřit potřebu pauzy.
K čemu slouží komunikační kartičky?
Komunikační kartičky mohou být užitečné především dětem, pro které je mluvená komunikace obtížná.
Mohou pomoci dítěti, které:
- nemluví,
- používá jen několik slov,
- obtížně vyjadřuje svoje potřeby,
- má problém říct, co chce,
- při stresu nebo přetížení hůře komunikuje,
- potřebuje více času na zpracování mluvené řeči.
Komunikační kartičky ale nejsou pouze pro děti, které nemluví.
Mohou být užitečné také pro dítě, které mluví, ale některé situace jsou pro něj obtížné.
Například může umět říct mnoho slov, ale v situaci, kdy je unavené nebo přetížené, může být jednodušší ukázat kartičku:
PAUZA
Nahradí komunikační kartičky mluvení?
Nemusí.
Komunikační kartičky mohou být samostatným způsobem komunikace, ale také mohou mluvenou řeč podporovat.
Když dítě například vidí obrázek PITÍ, můžeme zároveň říct:
„Pití.“
Dítě tak slyší slovo a současně vidí jeho význam. Cílem obrázkové komunikace není dítě odnaučit mluvit.
Cílem je umožnit dítěti komunikovat.
Ať už pomocí slov, obrázků, gest nebo jejich kombinace.
Co je AAK neboli alternativní a augmentativní komunikace?
S obrázky a komunikačními kartičkami se můžete setkat také v souvislosti s pojmem AAK – alternativní a augmentativní komunikace.
Jednoduše řečeno jde o způsoby komunikace, které člověku pomáhají mluvenou řeč nahradit nebo podpořit.
Patří sem například:
- gesta,
- fotografie,
- piktogramy,
- komunikační kartičky,
- komunikační knihy,
- komunikační tabulky,
- elektronická komunikační zařízení.
AAK tedy není pouze „komunikace pomocí obrázků“.
Je to širší oblast, která hledá způsob komunikace odpovídající konkrétnímu člověku.
Co je komunikační kniha?
Komunikační kniha je pomůcka, ve které je uspořádané větší množství komunikačních symbolů nebo kartiček.
Místo toho, aby dítě mělo desítky kartiček volně položených na stole, může je mít přehledně uspořádané v jedné knize.
Komunikační kniha může obsahovat například části:
- jídlo a pití,
- lidé,
- činnosti,
- hračky,
- místa,
- škola,
- domácnost,
- pocity,
- potřeby,
- oblíbené věci.
Každé dítě ale může mít komunikační knihu jinou.
Nejde o to, aby obsahovala co nejvíce obrázků. Měla by obsahovat především to, co dítě skutečně potřebuje sdělovat.

Jaký je rozdíl mezi komunikační kartičkou a komunikační knihou?
Je to poměrně jednoduché. Komunikační kartička je jednotlivá pomůcka.
Například:
ANO a NE

Komunikační kniha obsahuje větší množství takových symbolů nebo kartiček. Například stránka může obsahovat:
PITÍ – JÍDLO – ZMRZLINA – JABLKO – BANÁN
Dítě tak může vybírat z více možností.
Musí dítě umět mluvit, aby mohlo používat komunikační kartičky?
Ne.
Právě pro děti, které nemluví nebo mají omezenou možnost používat mluvenou řeč, mohou být obrázky důležitým způsobem komunikace.
Důležité ale je, aby způsob komunikace odpovídal konkrétnímu dítěti. Některému dítěti může vyhovovat piktogram. Jinému fotografie. Dalšímu dítěti může lépe fungovat gesto nebo elektronická pomůcka.
Neexistuje jedna komunikační pomůcka, která bude správná pro všechny děti.
Jak začít s komunikačními kartičkami?
Nemusíte hned vytvářet složitou komunikační knihu.
Začněte u běžného života.
Položte si otázku:
„Co se moje dítě snaží během dne nejčastěji sdělit?“
Možná chce:
- pít,
- jíst,
- ven,
- konkrétní hračku,
- pustit pohádku,
- pomoc,
- pauzu,
- říct „ne“,
- říct „hotovo“.
Vyberte několik opravdu důležitých významů.
A začněte je používat v situacích, ve kterých je dítě potřebuje.
Například:
Dítě chce pití.
Místo toho, abyste pouze čekali, až ukáže nebo jinak naznačí, co chce, můžete současně říct:
„Chceš pití?“
a ukázat kartičku:
PITÍ
Postupně se může naučit, že tento obrázek má určitý význam a může mu pomoci sdělit jeho potřebu.
Co když dítě piktogramy nechce používat?
Ani tehdy není potřeba dítě nutit. Možná je obrázek příliš složitý. Možná nerozumí jeho významu. Možná má před sebou příliš mnoho obrázků. Nebo mu tento způsob komunikace jednoduše nevyhovuje.
Zkuste začít jednoduše a vycházet z toho, co je pro dítě opravdu důležité.
Místo desítek obrázků můžete začít například pěti:
PITÍ – JÍDLO – VEN – POMOC – HOTOVO
Důležité je také, aby dítě zažilo, že jeho komunikace funguje.
Když použije kartičku PITÍ, dostane pití.
Postupně tak může pochopit:
„Když použiji tento obrázek, druhý člověk mi rozumí.“
A právě to je základ smysluplné komunikace.
Jaké piktogramy jsou vhodné pro dítě s autismem?
Neexistuje jeden seznam piktogramů, který by byl vhodný pro všechny děti s autismem. Vybírejte podle toho, co dítě potřebuje rozumět a co potřebuje sdělovat.
Mohou to být například piktogramy pro:
- jídlo a pití,
- hygienu,
- oblékání,
- školu,
- dopravu,
- osoby,
- volný čas,
- oblíbené aktivity,
- emoce,
- potřeby,
- odmítnutí,
- změny,
- odpočinek.
U některých dětí mohou být vhodnější fotografie konkrétních věcí. Například místo obecného obrázku „pití“ může dítě lépe rozumět fotografii své konkrétní lahve.
Rozhodující není to, jak obrázek vypadá pro dospělého. Rozhodující je, jestli mu rozumí dítě.
Co používáme na našich komunikačních kartičkách z Autismus a my?
Na komunikačních kartičkách používáme symboly a piktogramy Školy Gabriely Pelechové
Piktogramy nejsou jen pro komunikaci
To je něco, na co rodiče někdy zapomínají. Piktogramy můžeme využít také jako vizuální podporu.
Pomáhají dítěti například pochopit:
- co se bude dít,
- co bude následovat,
- kdy určitá činnost skončí,
- kam půjdeme,
- co si má připravit,
- co se změnilo.
Můžeme vytvořit například jednoduchý denní plán:
SNÍDANĚ → ŠKOLA → OBĚD → DOMŮ → HRA
Nebo vizualizovat změnu:
PLAVÁNÍ – ZRUŠENO
PROCHÁZKA – MÍSTO TOHO
Pro dítě, které špatně snáší nečekané změny, může být taková vizuální informace velmi užitečná.
Více o tom, proč mohou být změny pro děti s autismem náročné, si můžete přečíst také v článku o [zvládání změn u dětí s autismem].
Nemusíte mít stovky obrázků
Když člověk poprvé objeví svět piktogramů, může snadno získat pocit, že potřebuje obrovskou sadu. Ve skutečnosti je ale často důležitější několik opravdu užitečných obrázků než stovky obrázků, které dítě nepoužívá.
Začněte tím, co vaše dítě potřebuje nejčastěji. Později můžete komunikaci rozšiřovat.
Postupně může dítě získat možnost nejen požádat o věc, ale také:
odmítnout, vybrat si, požádat o pomoc, vyjádřit pocit, říct, co chce dělat nebo co se stalo.
To už je mnohem víc než pouhé „ukazování obrázků“. Je to způsob, jak dát dítěti větší možnost ovlivňovat vlastní život a být pochopeno.
Na závěr
Pokud s obrázkovou komunikací teprve začínáte, nemusíte mít všechno dokonale připravené. Začněte jednoduše. Zkuste si všimnout, co vám vaše dítě během dne nejčastěji potřebuje sdělit.
Možná je to pití. Možná chce ven. Možná potřebuje pomoc. Možná chce říct „ne“ nebo „už nechci“. Právě tam má smysl začít.
Komunikace není jen o mluvení. Důležité je, aby dítě mělo možnost říct, co potřebuje, co chce, co nechce a co prožívá – způsobem, který je pro něj srozumitelný.
Piktogramy, komunikační kartičky nebo komunikační kniha mohou být jednou z cest, jak mu tuto možnost dát.
O autorce
Jmenuji se Monika a více než 18 let se věnuji dětem s autismem a kombinovaným postižením. Jsem máma dospělého syna s autismem a vedu denní stacionář, kde každý den hledám cesty, jak dětem lépe porozumět a pomoci jim zvládat běžné situace.
Ve své práci propojuji strukturované učení, vizuální podporu a rozvoj funkční komunikace. Sdílím jednoduché a ověřené postupy z praxe, které pomáhají dětem k větší samostatnosti a rodičům přinášejí větší klid a jistotu.
Tvořím také strukturované pomůcky (piktogramy, pracovní karty), které dětem pomáhají lépe porozumět světu a zažívat úspěch v každodenním fungování.
👉 Pokud vás zajímá můj příběh, přečtěte si více zde.
Pro víc tipů nás sleduj i na sociálních sítích!
Přečti si také na blogu:
- Jak poznat, že dítě s PAS nerozumí pokynům a potřebuje vizuální podporu
- Brzdí piktogramy řeč? Největší omyl o náhradní komunikaci
- Piktogramy pro děti s autismem: Jak pomáhají porozumění a denní rutině
- Režimy pro děti s PAS: denní, týdenní a školní
- Jak spolu souvisí piktogramy, režimy a globální čtení
- a mnoho dalších článků na různá témata
Odpovědi na nejčastější otázky rodičů
Piktogram je jednoduchý obrázek, který znázorňuje konkrétní význam, například jídlo, pití, toaletu, školu nebo určitou činnost.
Komunikační kartička je pomůcka s piktogramem, fotografií nebo jiným symbolem, kterou dítě používá ke sdělení toho, co chce, potřebuje nebo prožívá.
Piktogram je samotný obrázek. Komunikační kartička je pomůcka, která může piktogram obsahovat a kterou dítě používá ke komunikaci.
Komunikační kniha obsahuje větší množství komunikačních symbolů nebo kartiček uspořádaných tak, aby je dítě mohlo používat ke komunikaci.
Ne. Ne všechny děti s autismem potřebují komunikační kartičky nebo piktogramy.
Autismus je velmi různorodý a každé dítě má jiné komunikační schopnosti a potřeby. Některé děti mluví bez větších obtíží a obrázkovou komunikaci nepotřebují. Jiné děti mluví jen málo, nemluví vůbec nebo mají potíže porozumět mluvené řeči. Pro ně mohou být piktogramy nebo jiné vizuální pomůcky velmi užitečné.
Důležité není, aby dítě používalo piktogramy jen proto, že má diagnózu autismu. Důležité je zjistit, co konkrétnímu dítěti pomůže lépe rozumět a komunikovat.
Začněte několika obrázky, které odpovídají nejčastějším potřebám dítěte. Může jít například o pití, jídlo, ven, pomoc nebo hotovo.
Obrázky používejte v běžných situacích a sledujte, zda jim dítě rozumí a dokáže je využít.
Není potřeba začínat desítkami nebo stovkami piktogramů. Lepší je několik obrázků, které dítě skutečně potřebuje a používá.
Ano. Komunikační kartičky nejsou určeny pouze dětem, které nemluví.
Mohou pomoci i dětem, které mluví, ale mají problém vyjádřit potřebu, porozumět situaci nebo komunikovat ve stresu či při přetížení.
Někdy může dítě většinu času mluvit, ale v náročné situaci pro něj může být jednodušší ukázat například kartičku POMOC nebo PAUZA.
Mohou mluvenou komunikaci nahradit nebo podpořit. Záleží na potřebách konkrétního dítěte.
Cílem obrázkové komunikace není dítě odnaučit mluvit. Cílem je umožnit mu komunikovat způsobem, který je pro něj srozumitelný a dostupný.
Piktogramy proto můžeme používat také společně s mluveným slovem.
AAK znamená alternativní a augmentativní komunikace. Jde o různé způsoby, které člověku pomáhají mluvenou řeč nahradit nebo podpořit.
Patří sem například gesta, fotografie, piktogramy, komunikační kartičky, komunikační knihy, komunikační tabulky nebo elektronická komunikační zařízení.
AAK tedy není pouze komunikace pomocí obrázků. Vždy je důležité hledat způsob, který odpovídá konkrétnímu člověku.
Neexistuje správný počet.
Začněte tím, co dítě skutečně potřebuje. Může jít například o několik základních kartiček PITÍ, JÍDLO, VEN, POMOC, HOTOVO.
Počet kartiček můžete postupně rozšiřovat podle komunikačních schopností a potřeb dítěte.
Nejde o to mít co nejvíce obrázků. Jde o to, aby dítě mělo možnost sdělit to, co je pro něj důležité.
Vhodné jsou takové piktogramy, kterým dítě rozumí a které odpovídají jeho každodenním potřebám.
Mohou to být například piktogramy pro:
- jídlo a pití,
- hygienu,
- oblékání,
- školu,
- dopravu,
- osoby,
- volný čas,
- oblíbené aktivity,
- emoce,
- potřeby,
- odmítnutí,
- změny,
- odpočinek.
U některých dětí mohou být vhodnější fotografie, u jiných jednoduché piktogramy.
Rozhodující není, jak obrázek vypadá pro dospělého, ale jestli mu rozumí dítě.
Jednoduchost piktogramu má svůj důvod. Čím méně zbytečných detailů obrázek obsahuje, tím snadněji může dítě rozpoznat jeho hlavní význam.
Pro dospělého může být barevný a detailní obrázek hezčí. Dítě ale nemusí potřebovat obrázek, který je krásný a propracovaný. Potřebuje především poznat, co obrázek znamená.
To ale neznamená, že všechny piktogramy musí být černobílé nebo úplně strohé. Některým dětem mohou vyhovovat barevné a názornější obrázky.
Rozhodující je, zda jim dítě rozumí a dokáže je používat.
Ne. Obrázková komunikace může být užitečná pro různé děti, které potřebují podporu v komunikaci nebo porozumění.
Může pomoci například dětem, které ještě nemluví, mají omezenou slovní zásobu, obtížně rozumějí mluvenému slovu nebo potřebují větší vizuální podporu.
Ano. Stejné nebo podobné piktogramy mohou dítěti pomoci lépe se orientovat i v novém prostředí.
Pokud dítě doma používá obrázky například pro jídlo, toaletu, odpočinek, oblékání nebo jednotlivé činnosti, může být užitečné používat stejné významy také ve školce nebo škole.
Ještě před nástupem můžete pomocí obrázků připravovat dítě na to, co ho čeká:
DOMA → ŠKOLKA → PANÍ UČITELKA → HRA → OBĚD → DOMŮ
Pomoci mohou také fotografie konkrétní školky, třídy, šatny, toalety nebo paní učitelky.
Pokud je to možné, domluvte se se školkou nebo školou na používání stejného nebo podobného systému vizuální podpory.
Pro dítě může být uklidňující, když stejné obrázky a stejné významy zná z domova a postupně je poznává i v novém prostředí.
Ano. Piktogramy mohou dítěti pomoci pochopit, co se bude dít, co bude následovat a co se změnilo.
Například:
PLAVÁNÍ – ZRUŠENO
PROCHÁZKA – MÍSTO TOHO
Nebo můžeme pomocí obrázků vytvořit jednoduchý plán dne:
SNÍDANĚ → ŠKOLA → OBĚD → DOMŮ → HRA
Pro některé děti je taková vizuální informace srozumitelnější než dlouhé slovní vysvětlování.
Není potřeba dítě nutit.
Možná je obrázek příliš složitý, dítě nerozumí jeho významu, má před sebou příliš mnoho obrázků nebo mu tento způsob komunikace jednoduše nevyhovuje.
Zkuste začít jednoduše a vycházet z toho, co je pro dítě opravdu důležité.
Můžete také zkusit jiný typ vizuální podpory – například fotografii, gesto nebo jiný symbol.
Neexistuje jedna pomůcka, která bude vyhovovat každému dítěti.
Ano, a často je to velmi užitečné.
Pokud dítě používá určitý piktogram doma, může mu pomoci, když má stejný nebo podobný význam také ve školce či škole.
Dítě tak nemusí pokaždé zjišťovat, co nový obrázek znamená.
Ideální je domluvit se s pedagogy nebo dalšími lidmi, kteří s dítětem pracují, na základních obrázcích a jejich významu.
Čím srozumitelnější a předvídatelnější systém dítě má, tím snáze ho může používat napříč různými prostředími.



Facebook